Pro pochopení problematiky soukromí dětí v dětských domovech je podstatné začlenit dětské domovy jednak do systému náhradní péče o dítě, ale také nastínit některé věci z rodinné péče o dítě. Základní etický dokument, se kterým tato práce pracuje, se nazývá Úmluva o právech dítěte. Ten definuje institut nejlepšího zájmu dítěte, který je nutný pro pochopení problematiky péče o soukromí dětí. Práce se zabývá popisem soukromí z psychologického pohledu na člověka, zkoumá oprávněnost vychovatele pro vstup do soukromí dítěte a věnuje se institutu nejlepšího zájmu dítěte, který je obecným etickým mantinelem, který opravňuje vychovatele pro vstup do soukromí. Dále se práce věnuje tématu soukromí konkrétněji a nabízí některé příklady péče o soukromí, která jsou častá v domovech. A konečně práce porovnává teorii s praxí na případu dvou dětských domovů