Studie ukazuje, že náboženství jako společenský jev bylo vědecky vysvětleno teprve marxismem-leninismem. Je podle něho nevyhnutelným důsledkem určitých podmínek, za nichž lidé žijí. Původ náboženských představ prvobytného člověka nutno hledat ve vědomí jeho bezmocnosti před živelnými silami přírody. Právě tak v době kapitalismu má náboženství své kořeny ve vědomí bezmocnosti před živelnými silami kapitalistického řádu a pro svou pasivitu je významnou oporou vykořisťovatelů. Ve společnosti socialistické není místa pro náboženskou fantastiku, cizopasící na nevědomosti a temnotě. Věda je neslučitelná s náboženskými bludy. Proto je za socialismu veden ideový boj proti pozůstatkům náboženství, to však v žádném případě neznamená boj proti věřícím. Naopak, svoboda náboženského vyznání je za socialismu zajištěna. Úkol je v tom, aby světlem vědeckého světového názoru byly náboženské představy vyhnány ze všech koutů, kde se dosud udržely jako přežitek z dob vykořisťovatelských společenských řádů.
Book
